Tiroler Ache a Saalach

V pátek jsme vyrazili v 19 hodin z Černého Mostu směr Rakousko,jelikož chyběl Jarda, tak se jal jeho nepřítomnost nahradit Míra (pilot) a nechal na sebe celý autobus asi 10min čekat. Poté jsme vyrazili směr Tábor tam jsme nabrali poslédního člena výpravy a hurá směr Salzburg. Do vodáckého kempu v LOFERU jsme dorazili ve 2.30 ráno za silného deště, a každý jsme záviděli Mírovi (pilotovi) jeho stan, který se sám za 2 vteřiny postaví. Přez toto malé zpestření jsme všichni ulehli do rychle a perfektně vypnutých stanů a dospali chybějící čas.

  V sobotu jsme si přispali a prozkoumali okolí kempu a po vydatné snídani jsme v 11 hodin vyrazily na první řeku TIROLER ACHE, která se proplétá opravdu nádherným kaňonem a přeplouvá se z Rakouska do Německa na vodě WW1-2. Na startovním místě jsme vyfasovali vesty, přilby, nafoukli rafty a Orinoka dostali školení a hurá na řeku. Řeka byla charakterem Otava, ale trošku širší, klikatila se údolím a nebyla na ní žádná zákeřná překážka, takže jsme zdolali asi tak 18km bez jediného koupání v ledové vodě. Večer nás čekal v kempu malý výlet k nedalekému vodopádu a po procházce následovalo grilování steaků, které musím říct byly obrovské a velice chutné. Mezi tím jsme si dali nějaké to pivečko,vínečko,kořaličku a šlo se brzy na kutě, protože na neděli byl domluven odjezd již na 9-vátou hodinu ranní .

 V neděli ač jsme tomu nikdo nevěřili, se vše stihlo byli jsme po snídani, umytí, zabalené stany a odjíždělo se v 9:02 přesně podle domluvy směr řeka SAALACH. Vysadili nás na kraji městečka Lofer, kde začínala přírodní slalomová trať LOFERSCHLUCHT podél které jsme šli na místo nedělního startu. Podél této traťi WW5+ jsme ze břehu byli všichni chytří:"tudy bych to dal,jé támhle ten vracáček,ten válec vždyť je malinkej..."udělali jsme pár foteček a byli jsme rádi, že nás neposadily do lodě a nepustili do téhle šílené soutěsky, kterou někteří šílenci dokáží sjet a přežít!!! Po příchodu k autobusu nás čekalo převlékéní do neoprénů a opět hurá na řeku. V neděli krásně svítilo sluníčko, řeka uháněla o něco divočeji než v sobotu WW 2+ (3) takže netrvalo dlouho a přišlo nějaké to koupání.Po cestě jsme zastavili u vodopádu, který ústil do řeky SAALACH, kde jsme si odpočinuli, dali svačinku, a někteří mezitím skákali do vymletého bazénku pod vodopádem, jako smyslu zbavení. Poté se pokračovalo po řece dál, čekalo nás ještě pár kilometrů z celkových 22km. Za občasného koupání některých posádek i nekolikanásobného jsme kolem 15hod dorazili do cíle plní krásných zážitků, kterými nás tento vydařený víkend obohatil.

Takže určitě si to v budoucnu zvopakujeme, jestli se CVOKama, nebo na vlastní triko, to se uvidí, takže přístě ahoj Roman.