otava

Otava    1 až 3.5. 2009 

   Radešov- Horažďovice - Střelské Hoštice 

Pátek 1.5.

Sraz byl na 1.máje v 8, 45 jako vždy u divadla. Navázalo se a kolem půl jedenácté jsme nakupovali potřebný proviant v Kauflandu v Berouně. Stalo se už tradicí, že Roman přinesl do busu další skleněné miminko. Tentokrát to byl třílitrový mysliveček. Lahvinka  okamžitě začala kolovat, současně s ní zazněly bojové chorály, které se pěly až na zlatonosnou Otavu. Mezi zpěvy zazněly výkřiky: „ Zaaastavvv": „ Pij a nečum blbě". První zastávka byla v Chvaleticích u zastávky, obě Evy si odskočily za boudičku a do rytmu jim z druhé strany bubnovali rozjaření vodáci,

Po dalších km nás předjíždí šílenec na Kawasaki a mizí v dálce. V tom se ozvalo: „Ten nás bere už o kolo, šlápni na to",ještě další povzbuzující pokřiky směřovali na Mílu řidiče, ale ten zůstal v klidu. Na vodu jsme dávali ve tři hodiny za pěkného slunečného počasí, Švícko pokřtil šampíčkem novou loď a Lenka s Lubošem se hned cvakli při nastupování ( Lenka chytala hozené šampíčko ). Při nastupování se Eva ptá, jak že na tom Hrobník je s vodáckým uměním : „Se mnou se bát nemusíš", odvětil Hrobník. Po několika minutách už společně plavali. „ Proč jste se cvakli", zaznělo z davu: „ My jsme se necvakli, my jsme vypadli". Ještě že Evča vzala vinu na sebe. Vody bylo dost, a tak řeka utíkala  svižně, obvyklé viditelné šutry byly pod vodou až na jeden, který si bezpečně našel loď  Radima a Hanky. Radime co ty náklony? Po krátké době jsme vystupovali na břeh v kempu v Aníně a hned nás spražil místní pingl, vynadal nám že mu ničíme čerstvě zasazenou břízu. Ani pivo že nám nenalije. „ Stejně pivo máš na hovno, dacane ", ozvalo se z povzdálí. Společně jsme ho poslali někam hodně daleko.  Lodě jsme si odnesli na silnici, kde jsme je navázali a odjeli zpět do Radešova. V buse měl hlavní slovo Honza když neustále něco hledal : „ Považuji za neuvěřitelné, že si někdo dobrovolně vzal moje slipy", vykřikoval po celou cestu do tábořiště. Po příjezdu nás při stavění stanů provětrala šumavská bouřka. Mladej Fíďák postavil špatně Kaplickýho chobotnici a docela slušně mu do ní zateklo. Večer proběl v místním bufetu U Pohodáře, zpívalo se a hrálo na kytaru až do totálního zničení hudební konkurence. Docela slušně se lilo. Spát se šlo po půl noci. Vše bylo bezva až na hroznou zimu, která všechny vodáky a vodačky trápila celou noc.

Sobota 2.5.                                                                                                                                                 

  „Být opilý jako doga už od rána není to, co by jsem si chtěl zapsat do svého vodáckého deníčku" , pronesl náčelník, když vylezl ze stanu a hned mu byla podstrčena kořalka, kořalku odmítl ale pivo už ne. Z vedlejšího stanu se ozvalo,                : „ Jsem ještě sťatej, ale na kopci  se prostě spát nedá". Pronesl  Jirka Miláček a hned se chopil kořalky, zalil to pivem a narovnal si záda. Slunce už zase pálilo a vodácká výprava dávala ústupový pivko před naloděním. Po několika rundách jsme se rozloučili s hospodským, který na rozloučenou pronesl: „ Ty chlapi jsou snad nesmrtelní", a  odcházel leštit půllitry. Vody ubylo, ale přes to ji bylo stále dost. Na jezu pod Anínem Švícko prozíravě vykoupal Evu, která mu tak hodně věřila. Příště to bude určitě lepší. Na dalším jezu, kde se opravovala lávka se naopak blýsknul bravurnim projetím mezi lešením, stejně tak i Jarda a Yenda. V bufetu před Sušicí jsme dali pěkný vegáč. Někteří to zabalili a zamilovaní  vyrazili na plavbu do Horažďovic. V Horažďovicích se šlo koukat na hokej a zbytek šel do zbytkárny nazbytky. Později jsme se sešli v pivním baru, kde převládala ospalá atmosféra. Někteří hráli kulébr a ostatní jim do toho kecali. Spát se šlo v pohodě a v klidu.

Neděle 3.5.

Za pěkného počasí se zabalilo a po povinném pivku jsme se vydali na poslední úsek do Střelských Hoštic. Cestou jsme probírali vše co přišlo na jazyk. Jarda překvapil odvážným splutím kudrnatého jezu, pak ho následoval PB a neúspěšný Kuba. Do tábořiště u dřevěnýho koně v Hošticích jsme dojeli v pohodě. Po malém občerstvení jsme v 16 hod vyjeli na cestu do Kladna. Do vodáckého deníčku si každý s radostí zapsal, moc pěkný víkend. 

Tak to vše viděl a zapsal Fída.